- Kognitivní zkreslení (biasy)
- Potvrzovací zkreslení (confirmation bias)
- Lidé vyhledávají a preferují informace, které potvrzují jejich stávající přesvědčení, a ignorují nebo odmítají informace, které jim odporují.
- Zkreslení zpětného pohledu (hindsight bias)
- Po události mají lidé tendenci věřit, že výsledek byl předvídatelný nebo dokonce „jasný“, čímž posilují víru, že existovalo „spiknutí“, které mělo být zjevné.
- Proporční omyl (proportionality bias)
- Lidé věří, že velké události musí mít velké příčiny. Například věří, že útoky z 11. září musely být dílem velkého spiknutí, protože „byly příliš významné“ na to, aby šlo jen o akci malé skupiny teroristů.
- Iluzorní korelace
- Tendence vnímat souvislosti mezi jevy, které spolu ve skutečnosti nesouvisejí. Např. spojování očkování s autizmem na základě náhodných časových souvislostí.
- Efekt Dunning-Kruger
- Lidé s nízkou úrovní znalostí v dané oblasti často přeceňují své schopnosti a znalosti. Věří, že „vidí pravdu“, kterou ostatní nevidí, a nevěří expertům.
- Psychologické a emocionální faktory
- Potřeba kontroly a srozumitelnosti světa
- V nejistém světě lidé hledají jednoduchá, srozumitelná vysvětlení. Konspirační teorie často nabízejí jasného viníka nebo skrytý smysl, čímž snižují úzkost.
- Nedůvěra k autoritám a institucím
- Narušená důvěra ve vlády, média a vědecké instituce vede k ochotě věřit alternativním zdrojům, které potvrzují vlastní nedůvěru.
- Potřeba výjimečnosti
- Někteří lidé chtějí věřit, že „vidí pravdu“, kterou ostatní nevidí – což jim dává pocit výjimečnosti a nadřazenosti.
- Logické chyby (fallacies)
- Argument z neznalosti (argumentum ad ignorantiam)
- „Nikdo neprokázal, že to není pravda, takže to pravda být může.“
- Falešná kauzalita (post hoc ergo propter hoc)
- Záměna korelace za kauzalitu: „Když jsem se nechal očkovat a pak jsem onemocněl, očkování to způsobilo.“
- Slaměný panák (straw man)
- Zkreslené prezentování argumentu druhé strany, aby šel snadno vyvrátit: např. „Vědci chtějí, abychom se navždy zavřeli doma.“
- Ad hominem
- Útok na osobu místo argumentu: „To říká doktor, kterého platí farmaceutické firmy.“
- Sociální a technologické vlivy
- Echokomory a algoritmy sociálních sítí
- Sociální sítě posilují názory tím, že uživateli ukazují obsah, který odpovídá jeho zájmům – což vytváří iluzi, že „všichni to vidí stejně“.
- Skupinová polarizace
- Diskuze v uzavřených skupinách vede k extrémnějším postojům – členové si vzájemně potvrzují názory a posilují radikalizaci.
Lidé věřící a šířící dezinformace nejsou nutně „hloupí“ – často jde o důsledek přirozeného fungování lidské psychiky a logických zkratek. V kombinaci s moderním prostředím (sociální sítě, ztráta důvěry v instituce) vzniká ideální podhoubí pro šíření konspiračních teorií.