Jsme všichni kyborgové?

„Co dělá člověka člověkem?“ – Masamune Shirow

Pokud smartphone vnímáme jen jako fyzicky oddělitelný přístroj, může se zdát, že nejde o žádné „kybernetické vylepšení“. V praxi však v některých ohledech funguje podobně jako externí paměť, komunikační rozhraní či autorizační klíč k online službám. A postupně začíná plnit i roli (e-)identifikátoru. Níže uvádím několik hledisek, která toto „vnější“ zařízení přibližují k prožitku rozšířené sebe sama:

Nezbytná součást každodenní existence

- Legitimace a identita: E-identita (eObčanka, BankID, mobilní klíče) je běžná či povinná forma pro přístup ke službám.
- Vícefaktorová autentizace: Přístup do systémů (např. Windows 11, Office 365) často vyžaduje mobilní ověření.
- Platby a bankovnictví: Mobilní aplikace a NFC platby jsou klíčem k finančním službám.

Tato závislost může vést k vyloučení těch, kdo chytrý telefon nemají. Společenský a ekonomický tlak nutí téměř každého jej vlastnit.

„Protéza“ rozšířené mysli

Z filozofického hlediska (např. teorie rozšířené mysli Andyho Clarka a Davida Chalmersa) je smartphone kognitivním nástrojem a součástí našeho myšlení:

- Zapamatování: Nahrazuje paměť pro čísla a informace.
- Navigace: GPS supluje prostorovou orientaci.
- Plánování: Kalendáře a připomínky delegují funkce mozku.

Smartphone je tedy kognitivní rozšíření, které – ač fyzicky oddělené – funguje jako součást naší mysli.

Kybernetická integrace vs. společenská integrace

- Kybernetická integrace: Technologické vylepšení těla (implantáty, BCI).
- Společenská integrace: Telefon je nutnou součástí života – přístup k úřadům, práci, bankám.

To vyvolává otázky rovnosti a spravedlnosti: Je v pořádku, že bez telefonu nelze plnohodnotně fungovat?

Dopady na identitu a soukromí

- Závislost a stres: Tlak na okamžitou reakci zvyšuje stres.
- Digital footprint: V telefonu jsou citlivá data – ztráta znamená ohrožení soukromí.
- Změna sebevnímání: Sociální sítě formují identitu, zejména u mladých.

Budoucnost: Je to cesta k „opravdovému“ kyborgovi?

- Implantáty: Projekty jako Neuralink mohou posunout smartphone přímo do těla.
- Wearables: Chytré hodinky, brýle či šperky přibližují technologii tělu.

Závěrečné shrnutí

- Smartphone je natolik propojen se životem, že jeho nepoužívání může znamenat vyloučení.
- Ač není implantátem, plní roli rozšíření mysli, identity i přístupu k digitálním službám.
- Tlak firem a státu preferuje digitální formy identifikace a komunikace.
- Výzva do budoucna: Jak zajistit rovný přístup i těm, kdo telefon nemají?

Výsledkem je společenský stav, kdy smartphone – byť technicky externí – vykazuje znaky tělesného rozšíření v oblasti kognice, interakcí a identity. Otázka „kyborgizace“ je pak spíš otázkou slovníku. Funkčně však mnohdy již jde o „prodlouženou ruku“ člověka.

Jiří Stibor

i Clarke, A., & Chalmers, D. (1998). The Extended Mind. Analysis, 58(1), 7–19.