Terminologická mapa webu

Slovník KyberMysli

Centrální slovník KyberMysli sjednocuje pojmy napříč CyberMind, kyberpsychologií, kyberetikou, neurovědami, sociální psychologií, AI a posthumanismem. Starší specializované slovníky zůstávají dostupné jako detailní přílohy jednotlivých kurzů.

Identita a já Mozek a pozornost AI a algoritmy Etika a bezpečnost Skupiny a společnost Posthumanismus

Otevřít mapu pojmů

Identita a já v digitálním prostředí

Digitální identita

Digitální identita je soubor dat, profilů, účtů, stop a reprezentací, podle nichž člověk existuje a je rozpoznáván v digitálním prostředí.

Nejde jen o přihlašovací jméno nebo profilovou fotku, ale o celý obraz člověka vytvářený platformami, algoritmy i vlastní sebeprezentací. Digitální identita může být vědomě budovaná, ale také nechtěně odvozovaná z chování, metadat a kontaktů. Ve škole a v běžném životě je důležité rozlišovat mezi tím, co o sobě člověk říká, co o něm říkají ostatní a co o něm vypočítávají systémy. Proto je digitální identita zároveň psychologické, etické i bezpečnostní téma.

Související pojmy: online identita, digitální stopa, digitální persona, soukromí, sebeprezentace.

Viz: Kybernetická identita a digitální já, Kdo jsi online, Online identita a sebeprezentace.

Obtížnost: základní.

Rozšířené já

Rozšířené já označuje situaci, kdy člověk nevnímá technologie jen jako vnější nástroje, ale jako součást svého fungování, paměti, identity nebo sociálních vztahů.

Typickým příkladem je smartphone, který slouží jako externí paměť, navigace, sociální uzel i autorizační klíč. Když se takové zařízení ztratí nebo přestane fungovat, člověk nepřichází jen o předmět, ale o část své každodenní orientace. Rozšířené já proto pomáhá vysvětlit, proč se digitální zranitelnost může prožívat tělesně a emočně. Pojem také propojuje kyberpsychologii s filozofií rozšířené mysli a posthumanismem.

Související pojmy: digitální integrita, nomofobie, exoaugmentace, kyborgizace, rozšířená mysl.

Viz: Digitální integrita a rozšířené já, Jsme všichni kyborgové?, Člověk, stroj a rozšířené já.

Obtížnost: pokročilé.

Digitální integrita

Digitální integrita je ochrana člověka v situaci, kdy jeho data, účty, zařízení a digitální stopy tvoří funkční součást jeho osoby.

Pojem rozšiřuje tradiční pojetí soukromí: nejde jen o to, aby se informace nedostaly ven, ale také aby nebyla narušena kontinuita, autonomie a důvěryhodnost digitálního já. Útok na účet, ztráta telefonu nebo manipulace s daty může člověka poškodit podobně jako zásah do jeho pověsti, paměti nebo vztahů. Digitální integrita proto spojuje etiku, právo, bezpečnost a psychologii. Je užitečná hlavně tam, kde běžné pojmy typu „ochrana dat“ nestačí.

Související pojmy: rozšířené já, digitální stopa, soukromí, nomofobie, kybernetická bezpečnost.

Viz: Digitální integrita a rozšířené já, Digitální integrita, zranitelnost a nomofobie, Návrh zákona o digitální integritě.

Obtížnost: pokročilé.

Multiplikační já

Multiplikační já je schopnost vytvářet a udržovat více verzí sebe sama v různých online prostorech, rolích a komunitách.

Člověk může mít školní profil, herní avatar, anonymní účet, profesní identitu a intimní komunikační prostor, přičemž každá vrstva zdůrazňuje jinou část osobnosti. Tato pluralita může být tvořivá a osvobozující, ale může také vést k tlaku na výkon, roztříštěnosti nebo únavě ze sebeprezentace. U dospívajících je důležité sledovat, zda digitální experimentování podporuje hledání identity, nebo se mění v chaos a závislost na reakcích okolí. Pojem je praktický pro výuku o avataru, maskách a online sebepojetí.

Související pojmy: avatar, digitální persona, online identita, maska, sebeprezentace.

Viz: Dospívání, avatar a hledání identity.

Obtížnost: pokročilé.

Mozek, pozornost a digitální návyky

Fragmentace pozornosti

Fragmentace pozornosti je rozpad soustředění na malé úseky způsobený častým přepínáním mezi podněty, úkoly a notifikacemi.

Digitální prostředí často odměňuje rychlou reakci místo hlubokého zpracování. Mozek se pak učí očekávat nový podnět dříve, než dokončí předchozí myšlenku. Fragmentace neznamená jen „rozptýlení“, ale změnu pracovního režimu pozornosti, paměti a motivace. Ve výuce se projevuje kratší výdrží u delšího textu, obtížným návratem k úkolu a pocitem, že ticho nebo pomalost jsou nepříjemné.

Související pojmy: multitasking, orientační reakce, pracovní paměť, dopamin, digitální hygiena.

Viz: Mozek online, Mozek v síti, Jak se učit.

Obtížnost: základní.

Digitální hygiena

Digitální hygiena je soubor návyků, které pomáhají regulovat používání technologií tak, aby podporovalo zdraví, učení a vztahy.

Nejde o odmítnutí technologií, ale o vědomé nastavení hranic: práce v blocích, omezení notifikací, večerní klid, offline zóny nebo pravidelné přestávky. Digitální hygiena je praktickou odpovědí na fragmentaci pozornosti, přetížení a nutkavé kontrolování telefonu. Ve škole může být součástí třídních pravidel i osobního plánu wellbeingu. Dobrá digitální hygiena nevzniká jednorázovým detoxem, ale opakovaným tréninkem prostředí a návyků.

Související pojmy: digitální wellbeing, digitální detox, notifikace, návyk, seberegulace.

Viz: Digitální detox a rovnováha, Vlastní plán digitálního wellbeingu, Radar.

Obtížnost: základní.

Dopamin

Dopamin je neurotransmiter spojený s motivací, očekáváním odměny, učením a vyhledáváním významných podnětů.

V populárních textech se často zjednodušuje jako „hormon štěstí“, což je nepřesné. Pro digitální prostředí je důležité hlavně to, že dopamin reaguje na očekávání, novost a nepředvídatelnou odměnu. Lajky, loot boxy, nové zprávy nebo nekonečný feed proto mohou posilovat cyklus kontroly a návratu. Pojem pomáhá vysvětlit, proč některé aplikace působí tak přitažlivě i tehdy, když z nich člověk nemá skutečně dobrý pocit.

Související pojmy: systém odměny, nepředvídatelná odměna, návyk, gamifikace, digitální závislost.

Viz: Slovník k Průvodci mozkem, Psychologie her a gamifikace, Závislosti.

Obtížnost: základní.

Neuroplasticita

Neuroplasticita je schopnost mozku měnit své funkční zapojení a citlivost podle zkušenosti, učení a opakované stimulace.

Díky neuroplasticitě se člověk učí nové dovednosti, obnovuje funkce po zátěži a vytváří stabilní návyky. V digitálním kontextu je důležitá proto, že opakované používání technologií není neutrální: trénuje určité způsoby pozornosti, paměti, emocí a reakcí. Neznamená to, že technologie mozek „ničí“, ale že prostředí, kterému se pravidelně vystavujeme, nás postupně tvaruje. Proto má smysl pracovat s režimem, ne pouze s vůlí.

Související pojmy: učení, návyk, synapse, digitální hygiena, systém odměny.

Viz: Průvodce mozkem v digitálním věku, Neurovědy v digitálním věku, Jak se učit.

Obtížnost: pokročilé.

AI a algoritmická společnost

Algoritmická autorita

Algoritmická autorita vzniká tehdy, když lidé přisuzují doporučení, hodnocení nebo rozhodnutí systému větší váhu, protože působí datově a objektivně.

Algoritmus může řadit výsledky, doporučovat obsah, hodnotit riziko, filtrovat uchazeče nebo navrhovat odpovědi. Problém není jen v tom, zda je výpočet správný, ale také v tom, jak moc mu lidé důvěřují a zda mu rozumějí. Algoritmická autorita může ušetřit práci, ale také skrýt hodnotové volby a odpovědnost. Ve výuce je užitečné ptát se, kdo systém navrhl, jaká data používá, komu prospívá a kdo může výsledek zpochybnit.

Související pojmy: algoritmické rozhodování, vysvětlitelnost AI, bias, transparentnost, automatizovaná důvěra.

Viz: AI jako partner, nástroj a autorita, Člověk ve stínu algoritmů, Umělá inteligence a její etika.

Obtížnost: pokročilé.

Generativní AI

Generativní AI je typ umělé inteligence, která vytváří nový text, obraz, zvuk, kód nebo jiné výstupy na základě vzorů naučených z dat.

Do této oblasti patří chatboti, obrazové generátory, nástroje pro programování i systémy pro tvorbu hudby nebo videa. Generativní AI neumí jen vyhledávat, ale skládá pravděpodobné výstupy podle zadání a kontextu. Proto může být velmi užitečná při učení, psaní a tvoření, ale zároveň může vytvářet nepřesnosti, halucinace nebo falešný dojem porozumění. Klíčová dovednost není jen „umět promptovat“, ale také ověřovat, upravovat a nést odpovědnost za výsledek.

Související pojmy: LLM, prompt, halucinace AI, automatizace, informační gramotnost.

Viz: Jak na AI pro samouky, Interakce s umělou inteligencí.

Obtížnost: základní.

Vysvětlitelnost AI

Vysvětlitelnost AI je schopnost systému nebo jeho provozovatele srozumitelně ukázat, proč model dospěl k určitému výstupu nebo rozhodnutí.

V jednoduchých systémech lze rozhodnutí vysvětlit pravidly, u složitých modelů je to mnohem obtížnější. Přesto je vysvětlitelnost klíčová tam, kde AI ovlivňuje známky, práci, bezpečnost, zdravotnictví nebo přístup ke službám. Bez vysvětlení se z rozhodnutí stává černá skříňka, kterou uživatel těžko zpochybní. Dobrá vysvětlitelnost nemusí odhalit celý model, ale měla by dát člověku možnost pochopit hlavní důvody, limity a postup odvolání.

Související pojmy: transparentnost, algoritmická autorita, odpovědnost, audit, černá skříňka.

Viz: Kyberetika 2024, Manuál etického designu, Umělá inteligence.

Obtížnost: pokročilé.

Deepfake

Deepfake je synteticky vytvořený nebo upravený obraz, zvuk či video, které realisticky napodobuje skutečnou osobu nebo událost.

Deepfake může sloužit k humoru, tvorbě a filmové produkci, ale také k podvodu, vydírání, dezinformaci nebo poškození reputace. Problém spočívá v tom, že lidská důvěra ve vizuální důkaz je silná, zatímco technické možnosti falšování rychle rostou. Ve výuce je vhodné spojit deepfake s mediální gramotností, ověřováním zdrojů a otázkou souhlasu. Důležité je také rozlišovat mezi samotnou technologií a kontextem jejího použití.

Související pojmy: dezinformace, syntetická média, digitální stopa, reputace, mediální gramotnost.

Viz: Manipulace, Ochrana soukromí, Umělá inteligence.

Obtížnost: základní.

Etika, bezpečnost a moc technologií

Dark patterns

Dark patterns jsou manipulační prvky rozhraní, které uživatele vedou k rozhodnutím výhodným pro službu, ale nevýhodným nebo nechtěným pro něj.

Typickým příkladem je skryté odmítnutí, nátlak na souhlas, záměrně matoucí tlačítka, nekonečné odkládání zrušení účtu nebo vyvolávání strachu z promeškání. Dark patterns nejsou jen estetická chyba, ale etický problém designu. Využívají kognitivní zkratky, únavu, sociální tlak a nepozornost. Pro studenty je dobré je poznávat na konkrétních obrazovkách a ptát se, komu dané rozhraní skutečně slouží.

Související pojmy: etický design, manipulace, autonomie, souhlas, UX.

Viz: Dark patterns: když tě web chce oblafnout, Dark patterns v designu, Manuál etického designu.

Obtížnost: základní.

Soukromí

Soukromí je možnost člověka řídit, kdo má přístup k jeho informacím, chování, prostoru a vztahům.

V digitálním prostředí se soukromí netýká jen tajných informací, ale i běžných stop, které dohromady vytvářejí velmi přesný obraz člověka. Soukromí chrání autonomii, důstojnost, bezpečí a možnost měnit se bez trvalého dohledu. Pokud se o něm mluví jen jako o „nastavení cookies“, ztrácí se jeho hlubší význam. Ve výuce je dobré ukazovat, že soukromí není individualistický luxus, ale podmínka svobodného jednání.

Související pojmy: digitální stopa, digitální dohled, datafikace, digitální integrita, bezpečnost.

Viz: Ochrana soukromí, Ochrana soukromí, Člověk ve stínu algoritmů.

Obtížnost: základní.

Phishing

Phishing je podvodná technika, která se snaží vylákat hesla, peníze nebo citlivé údaje tím, že napodobí důvěryhodnou osobu či službu.

Útok může přijít e-mailem, SMS, chatem, telefonátem nebo přes falešnou přihlašovací stránku. Phishing není jen technický problém, protože využívá emoce: spěch, strach, zvědavost, autoritu nebo touhu po odměně. Proto je obrana založená nejen na antiviru, ale i na návyku ověřovat adresu, kontext a nečekané požadavky. Ve škole se dá dobře učit na rozboru konkrétních zpráv.

Související pojmy: sociální inženýrství, malware, heslo, digitální stopa, kybernetická bezpečnost.

Viz: Kybernetická bezpečnost a informační válka, Kybernetická bezpečnost, Lidský faktor v bezpečnosti.

Obtížnost: základní.

Informační etika

Informační etika zkoumá, jak máme zacházet s informacemi, daty, digitálními prostředími a bytostmi, které jsou jimi ovlivněny.

Neřeší jen správné chování jednotlivce na internetu, ale i odpovědnost institucí, platforem, vývojářů a uživatelů. Ptá se, jaké informace sbíráme, jak je interpretujeme, komu škodíme jejich zneužitím a jaké prostředí tím vytváříme. Je důležitá pro AI, sledování, vzdělávání, online komunikaci i digitální nerovnost. V KyberMysli tvoří most mezi kyberetikou a praktickým designem technologií.

Související pojmy: kyberetika, datafikace, soukromí, digitální rovnost, odpovědnost.

Viz: Informační etika, Kyberetika 2024, Etika v kyberprostoru.

Obtížnost: pokročilé.

Skupiny, společnost a kolektivní emoce

Digitální dav

Digitální dav je skupinové chování vznikající v online prostředí, kde se emoce, názory a reakce šíří rychleji než v běžné tváří v tvář situaci.

Digitální dav nemusí být fyzicky na jednom místě, ale může jednat synchronně díky sdílenému hashtagu, virálnímu příspěvku nebo konfliktu. Anonymita, viditelné metriky a rychlé sdílení zesilují emoční nákazu i tlak na přidání se. Digitální dav může pomáhat, mobilizovat solidaritu a šířit důležité informace, ale také lynčovat, polarizovat a zjednodušovat realitu. Proto je dobré sledovat, jak se v síti mění odpovědnost jednotlivce.

Související pojmy: davová psychologie, emoční nákaza, skupinová polarizace, anonymita, virální šíření.

Viz: Digitální dav, skupina a kolektivní emoce, Průvodce psychologií davu, Každý má svou pravdu.

Obtížnost: pokročilé.

Skupinová polarizace

Skupinová polarizace je posun skupiny k vyhraněnějšímu stanovisku po diskusi mezi podobně naladěnými lidmi.

V online prostředí ji posilují bubliny, doporučovací algoritmy a sociální odměny za výrazné postoje. Člověk získává pocit, že jeho názor je běžnější a samozřejmější, než ve skutečnosti je. Polarizace neznamená jen hádku mezi tábory, ale postupné zužování představivosti a ochoty připustit jinou perspektivu. Ve výuce je užitečné rozlišovat mezi nesouhlasem, konfliktem a polarizací.

Související pojmy: sociální bublina, konformita, digitální dav, algoritmická doporučení, ingroup.

Viz: Společnost ve své vlastní bublině, Slovník malých skupin, Proč věříme konspiračním teoriím.

Obtížnost: základní.

Parasociální vztah

Parasociální vztah je jednostranně prožívaný vztah k mediální osobnosti, influencerovi, fiktivní postavě nebo digitálnímu průvodci.

Člověk může mít pocit blízkosti, důvěry a známosti, přestože druhá strana ho osobně nezná. V digitálním prostředí se parasociální vztahy zesilují pravidelným obsahem, přímým oslovováním publika a možností komentovat. Mohou poskytovat oporu, inspiraci a pocit komunity, ale také vytvářet závislost, manipulovatelnost nebo zklamání. S nástupem AI se pojem rozšiřuje i na vztahy k chatbotům a virtuálním společníkům.

Související pojmy: influencer, digitální blízkost, vztahy online, AI společník, osamělost.

Viz: Parasociální vztahy a iluze blízkosti, The Parasocial, Vztahy v éře sítí.

Obtížnost: základní.

Konformita

Konformita je změna chování, názoru nebo vyjádření pod vlivem skutečného či domnělého tlaku skupiny.

Člověk se může přizpůsobit, protože věří, že skupina má lepší informace, nebo proto, že nechce být odmítnut. V online prostředí konformitu posilují lajky, komentáře, viditelné trendy a strach z vyčlenění. Konformita není vždy špatná, protože umožňuje soužití a koordinaci, ale stává se problémem, když potlačuje kritické myšlení nebo morální odpovědnost. Je jedním z klíčových pojmů pro práci se třídou i online komunitou.

Související pojmy: normativní vliv, informační vliv, skupinový tlak, sociální identita, digitální dav.

Viz: Slovník malých skupin, Průvodce psychologií davu, Když víš, že jsi v davu.

Obtížnost: základní.

Posthumanismus, kyborgizace a kulturní imaginace

Kyborgizace

Kyborgizace je proces propojování člověka s technologiemi tak, že se mění jeho tělesné, kognitivní nebo sociální možnosti.

Nemusí jít jen o implantáty a futuristické protézy. Kyborgizace může mít podobu telefonu, nositelné elektroniky, zdravotnického zařízení, digitální paměti nebo trvalé závislosti na síťové infrastruktuře. Pojem je užitečný právě tím, že ukazuje plynulý přechod mezi nástrojem, návykem a součástí identity. V KyberMysli propojuje každodenní digitální život s otázkami posthumanismu.

Související pojmy: rozšířené já, augmentace, exoaugmentace, transhumanismus, digitální integrita.

Viz: Jsme všichni kyborgové?, Transhumanismus a budoucnost lidské evoluce, Aspekty augmentací.

Obtížnost: pokročilé.

Transhumanismus

Transhumanismus je směr uvažování, který podporuje překonávání biologických limitů člověka pomocí technologií.

Zajímá se o prodlužování života, posilování kognice, biotechnologie, implantáty, umělou inteligenci a možnost zásadní proměny lidského druhu. Může být vizí osvobození od nemoci a omezení, ale také vyvolává otázky nerovnosti, identity, bezpečnosti a ztráty lidské míry. V diskusi je důležité rozlišovat mezi léčením, podporou schopností a radikální přestavbou člověka. Transhumanismus je proto zároveň technologický, filozofický i politický pojem.

Související pojmy: posthumanismus, augmentace, kyborgizace, bioinženýrství, digitální vědomí.

Viz: Posthumanismus a transhumanismus, Transhumanismus, posthumanismus a otázka lidství, Transhumanismus.

Obtížnost: pokročilé.

Posthumanismus

Posthumanismus zpochybňuje představu člověka jako izolovaného, autonomního středu světa a zdůrazňuje jeho propojenost s technologiemi, prostředím, zvířaty a systémy.

Na rozdíl od transhumanismu nemusí chtít člověka vylepšit, ale spíše promyslet, co vůbec znamená být člověkem po humanismu. Zajímá ho tělo, síť, závislost, vztah k ne-lidským aktérům a kritika jednoduchého rozdělení člověk/stroj/příroda. V digitální době je posthumanismus užitečný tam, kde staré kategorie nestačí k popisu hybridní existence. Pomáhá číst kyborga, AI i ekologii digitálního vědomí jako součást jedné otázky.

Související pojmy: transhumanismus, kyborg, rozšířené já, ne-lidský aktér, digitální vědomí.

Viz: Posthumanismus a transhumanismus, Donna Haraway: Manifest kyborga.

Obtížnost: pokročilé.

Cyberpunk

Cyberpunk je kulturní žánr a citlivost, která spojuje vyspělou technologii s nerovností, korporátní mocí, tělesnou úpravou a životem na okraji systému.

Nejde jen o estetiku neonů, implantátů a deště, ale o způsob přemýšlení o tom, co technologie dělá s městem, tělem, prací a identitou. Cyberpunk často ukazuje svět, kde budoucnost už přišla, ale není rozdělena spravedlivě. Pro KyberMysl je důležitý jako imaginativní laboratoř: umožňuje klást otázky o AI, kyborgizaci, bezpečnosti a svobodě dřív, než se objeví v běžné praxi. Proto má ve výuce sílu jako most mezi sci-fi a etikou.

Související pojmy: kyberprostor, dystopie, kyborgizace, korporátní moc, Ghost in the Shell.

Viz: CyberMind, Kyberpunk, kaizen a proměna myšlení, Inspirace sci-fi.

Obtížnost: základní.

Specializované slovníky

Tyto starší slovníky zůstávají užitečné jako detailní přílohy konkrétních kurzů. Slovník KyberMysli vybírá a sjednocuje hlavní pojmy pro celý web.

Původní slovník CyberMind Slovník k Průvodci mozkem Slovník psychologie osobnosti Slovník malých skupin XLSX slovník CyberMind XLSX slovník ke kyberpsychologii