Když se řekne „dav“, většina lidí si vybaví chaos, nebezpečí, ztrátu kontroly.
Ale davy nejsou ze své podstaty zlé. Mohou být také zdrojem empatie, odvahy a pomoci.
Když anonymita neznamená lhostejnost
Ve výjimečných situacích – po neštěstí, útoku, živelné pohromě – dochází k jevu, kterému psychologové říkají kolektivní resilience.
Lidé, které nespojuje nic kromě sdíleného prostoru a ohrožení, najednou:
- podávají si vodu
- organizují evakuaci
- drží se za ruce
Ztrácí se sociální rozdíly, mizí ostych. Všichni jsme „my“.
„Když padají zdi, staví se mosty.“
Spontánní solidarita: Proč se to děje?
Naše nervová soustava je vybavena pro kooperaci. Hormon oxytocin (tzv. „hormon důvěry“) a zrcadlové neurony nás vedou k tomu, abychom ladili s emocemi druhých – a reagovali péčí.
V krizi se často aktivuje tzv. tend-and-befriend reakce – místo útoku či útěku nás motivuje spolupráce a ochrana ostatních, zejména slabších【1】.
Dobrý dav: když jsme lepší než sami sebe
Některé z největších zázraků lidské solidarity vzešly z davu:
- Záchranné řetězce při povodních a zemětřeseních
- Spontánní demonstrace za svobodu a lidská práva (např. sametová revoluce)
- Pomoc uprchlíkům a obětem válek – často organizovaná lidmi „z ulice“
Ve všech těchto případech hrála klíčovou roli emoční nákaza – pozitivního typu.
Emoce jako nakažlivá vlna
Stejně jako se může šířit strach a panika, může se šířit i:
- odvaha (když někdo začne pomáhat, ostatní se přidají)
- soustrast (lidé pláčou společně)
- ochota ke spolupráci (např. stavba humanitární pomoci)
Psychologové ukazují, že pozitivní emoce jsou stejně infekční jako ty negativní – jen o nich méně mluvíme【2】.
Můžeme se to naučit?
Ano – solidarita a odvaha nejsou vrozené vlastnosti, ale sociálně učené strategie. Pomáhá:
- zažívat modely chování – vidět pomoc v praxi
- pěstovat empatii – aktivně si představovat druhého
- zapojit se do společných projektů – už v době míru
Doporučené zdroje a studie
- CIALDINI, Robert B. Influence: Science and practice. 4. vyd. Boston: Allyn & Bacon, 2001. ISBN 0-321-01147-3.
- GOLEMAN, Daniel. Social intelligence: The new science of human relationships. New York: Bantam Books, 2006. ISBN 978-0-553-80352-5.
- KELTNER, Dacher. Born to be good: The science of a meaningful life. New York: W.W. Norton, 2009. ISBN 978-0-393-06534-5.
- SOLNIT, Rebecca. A paradise built in hell: The extraordinary communities that arise in disaster. New York: Viking, 2009. ISBN 978-0-670-02107-9.
- TAYLOR, Shelley E. Tend and befriend: Biobehavioral bases of affiliation under stress. Current Directions in Psychological Science. 2006, roč. 15, č. 6, s. 273–277. ISSN 0963-7214.
Otázky k zamyšlení
- Zažil jsem někdy moment, kdy mi pomohl neznámý člověk?
- Kdy jsem sám přispěl ke společnému dobru? Jaký to ve mně zanechalo pocit?
- Co by se stalo, kdyby se „pozitivní dav“ stal běžnou součástí života?