Neurální filozofie propojuje neurovědy s otázkami, které byly tradičně doménou filozofie: co je vědomí, kde hledat osobní identitu, nakolik jsme svobodní a jak se mění odpovědnost ve světě algoritmů.
Kurz nestaví mozek a člověka proti sobě. Sleduje, jak biologické procesy, tělesná zkušenost, prostředí a technologie společně utvářejí naši schopnost vnímat, rozhodovat se a jednat.
Část 1
Úvod do propojení neurověd a filozofie mysli a k otázkám vědomí, identity, odpovědnosti a vztahu člověka k technologiím.
Část 2
„Kdo jsem já – neuron, mysl, nebo iluze?“
Co vytváří pocit vlastního já, jak neurovědy zkoumají vědomí a co s identitou dělá digitální sebeprezentace.
Část 3
„Jsem stejný jako včera? A co když mě mění displej?“
Jak zkušenost a digitální prostředí mění mozek, návyky, osobnost i způsob, jakým sami sobě rozumíme.
Část 4
„Kdo se rozhodl dřív – já, nebo můj mozek?“
Co experimenty s rozhodováním říkají o svobodné vůli, odpovědnosti a možnostech algoritmického ovlivňování.
Část 5
„Cítím, tedy vím, co je správné?“
Jak tělo, emoce a mozkové procesy vstupují do morálního úsudku a proč je to důležité pro digitální etiku.
Část 6
„Svět, jak ho znáš, neexistuje – je to jen mozek ve tmě.“
Proč mozek svět nejen přijímá, ale aktivně vytváří, a jak této vlastnosti využívají virtuální média a manipulace.
Část 7
„Kde končím já a začíná stroj?“
Od rozšířené mysli a digitální paměti k rozhraním mozek–stroj, augmentaci a proměně hranic člověka.
Část 8
„Co když mysl není výhradně lidská?“
Srovnání biologického mozku a algoritmů a otázka, zda může stroj získat vědomí, autonomii nebo morální status.
Část 9
Propojení neurověd, filozofie, kyberpsychologie a kyberetiky do společného pohledu na člověka v digitálním věku.