Překlad
„Nová průmyslová revoluce“ vytváří novou celosvětovou dělnickou třídu. Extrémní mobilita kapitálu a nová mezinárodní dělba práce jsou propojeny se vznikem nových kolektivit a oslabením tradičních skupin. Tyto změny nejsou genderově ani rasově neutrální.
Bílí muži v průmyslových společnostech se stávají zranitelnějšími vůči trvalé ztrátě zaměstnání, zatímco ženy z pracovních trhů nezmizely stejným tempem. Nejde jen o to, že ženy v rozvojových zemích jsou preferovanou pracovní silou pro nadnárodní společnosti, zejména v elektronickém průmyslu.
Obraz je systematičtější a zahrnuje reprodukci, sexualitu, kulturu, spotřebu i produkci. V typickém Silicon Valley jsou životy mnoha žen strukturovány zaměstnáním v elektronicky závislých odvětvích a jejich intimní realita zahrnuje sériovou monogamii, složité vyjednávání o péči o děti, odloučení od rozšířené rodiny a vysokou pravděpodobnost ekonomické zranitelnosti ve stáří.
Richard Gordon tento stav nazval „domácí ekonomika“ (homework economy). I když zahrnuje i doslovné „domácí práce“ v elektronice, označuje především přeorganizování práce tak, aby měla charakteristiky dříve připisované „ženským“ zaměstnáním:
- snadná nahraditelnost a rozložitelnost práce,
- flexibilita času (včetně práce mimo standardní pracovní dobu),
- rozostření hranice mezi domovem a prací,
- „feminizace“ práce – zvýšená zranitelnost a vykořistitelnost pracovní síly.
Útok na privilegovaná, často odborově chráněná mužská místa je spojen s mocí nových komunikačních technologií, které umožňují kontrolu práce i při jejím geografickém rozptýlení.
Důsledky nových technologií ženy pociťují dvojím způsobem:
- Ztráta rodinného (mužského) platu – tam, kde vůbec existoval.
- Proměna charakteru vlastních pracovních míst, která se stávají kapitálově intenzivními (kancelářská práce, zdravotnictví).
Souběžně dochází k rozpadu sociálního státu a rostoucím nárokům na ženy, aby zajišťovaly každodenní život nejen pro sebe, ale i pro děti, staré lidi a často i pro muže.
Feminizace chudoby – generovaná rozpadem sociálních jistot, domácí ekonomikou a očekáváním, že ženský plat nebude doplněn příjmem muže – se stala naléhavým politickým tématem.
Teenagerky v průmyslově se rozvíjejících oblastech třetího světa se stále častěji stávají hlavními zdroji příjmů pro své rodiny, zatímco přístup k půdě je pro ně čím dál problematičtější.
Tento stav má zásadní důsledky pro psychodynamiku pohlaví a rasy:
- Mění se význam „rodiny“.
- Vzniká paradoxní „žena jako hlava domácnosti“ v systému, který stále očekává mužskou roli živitele.
- Dochází k explozi různých forem feminismu, ale také k erozi samotné kategorie „gender“.
Haraway zdůrazňuje, že v této situaci už nelze používat staré rozdělení na veřejné/soukromé, továrna/domov, osobní/politické – ideologicky je to zavádějící.
Navrhuje místo toho síťovou metaforu: svět je propletený jako integrovaný obvod, kde jsou hranice mezi tělem, domovem a ekonomikou průchodné a proměnlivé.
„Síťování“ je podle Haraway současně feministická praxe i korporátní strategie. Je to nástroj odporu i nástroj kontroly.
Proto je podle ní nutné rozvíjet nové formy kolektivního boje a solidarity, které počítají s technickou restrukturalizací práce, zapojují komunitu, sexualitu i rodinu, a nepřehlížejí rozdíly mezi ženami různých ras, tříd a kultur.
Ambivalence je silná – ale není nutné být jen pesimistický. Co je ztraceno, často byly i formy útlaku, které jsme nostalgicky považovali za „přirozené“. Je třeba hledat nové radosti, zkušenosti a způsoby moci, které mohou měnit pravidla hry.
Glosář
| Termín | Význam |
|---|---|
| Domácí ekonomika (homework economy) | Stav, kdy se hranice mezi domácností a prací stírá – práce se stává flexibilní, fragmentovanou, často vykonávanou mimo tradiční pracoviště. |
| Feminizace práce | Proces, kdy se pracovní podmínky stávají méně stabilními, méně chráněnými a více podobnými dříve podceňovaným „ženským“ povoláním. |
| Feminizace chudoby | Jev, kdy větší podíl chudých tvoří ženy (např. osamělé matky) – důsledek kombinace ekonomických a sociálních faktorů. |
| Síťová metafora | Pohled na společnost jako na propojenou síť (ne hierarchii), kde se moc a identita utváří dynamicky v průběhu vztahů. |
| Integrovaný obvod | Harawayin symbol pro svět, kde jsou jednotlivé součásti (lidé, stroje, instituce) propojeny a nelze je jednoduše oddělit. |
Didaktické poznámky
Cíle
- Pochopit, že digitalizace a globalizace mění nejen práci, ale i rodinné a genderové role.
- Uvědomit si, že technologie mohou zvyšovat zranitelnost lidí – i když zároveň otevírají nové příležitosti.
- Diskutovat, jak mohou vznikat nové formy solidarity v síťové společnosti.
Otázky
- Jak dnes vypadá „domácí ekonomika“ v éře gig economy (Uber, Wolt, freelancing)?
- V čem je prospěšné a v čem nebezpečné rozostření hranice mezi prací a soukromím (home office)?
- Jaké jsou psychologické dopady neustálé dostupnosti (always-on) a práce na dálku?
- Mohou sítě (komunitní, digitální) nahradit tradiční rodinu nebo stát v poskytování bezpečí?
- Kde dnes hledat naději, aby technologie sloužily osvobození, a ne prohlubování nerovností?