Ve světě, kde máme více účtů než přátel, se pojem „identita“ stává nejasným. Tato část zkoumá, jak digitální prostředí umožňuje – a zároveň nutí – člověka existovat v několika verzích najednou. Jaké jsou důsledky? A kdo vlastně rozhoduje, která z našich masek mluví za nás?
Eseje v této části
Esej 3
Identita na přepínači
„Mám několik účtů. Jeden pracovní. Jeden, kde jsem upřímný. Jeden, kde jsem zlý. A pak jeden, kde to čte moje máma.“ — anonymní výpověď středoškolského uživatele Redditu Ve světě sítě je stabilní identita spíše anomálií než...
Esej 4
Algoritmus jako zrcadlo
„Algoritmus mě zná líp než já sám. Ne že bych se mu chtěl podobat, ale je děsivé, jak rychle pochopí, co chci... dřív než to vyslovím.“ — zpověď uživatele Spotify, věk 19 V tradičním pojetí zrcadlo odráží to, co před ním stojí...
Esej 5
Profil není člověk
V datovém světě nejsme lidé. Jsme profily. Segmenty. Vektory chování. Každý klik je informace, každý pohyb v síti je datová stopa. Naše digitální otisky vytvářejí obraz – ale tento obraz není my. Je to strojový model, který se...